Ťi-lung (Keelung)
Území dnešního Ťi-lungu obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan. V roce 1626 zde Španělé začali budovat pevnost San Salvador, a Ťi-lung se tak stal spolu s později vybudovanou pevností Santo Domingo v dnešním Tamsui jednou ze dvou osad Španělské Východní Indie na Tchaj-wanu. Již v roce 1642 Holanďané, kteří ovládali část jihozápadního pobřeží ostrova, pevnost dobyli a přejmenovali na Noort Hollant. V roce 1661, kdy Koxinga se svým vojskem dobyl hlavní osadu Holanďanů pevnost Zeelandia (dnešní Tchaj-nan), Holanďané vzdali i pevnost v Ťi-lungu.
V roce 1863 Čchingská říše otevřela přístav zahraničnímu obchodu a město se začalo rychle rozvíjet, i díky zlata a uhlí, které se v oblasti těžilo. Město bylo známé pod názvem Ke-lang, jehož možným původem je tchajwanská výslovnost slova, jakým Chanové označovali lidé Ketagalan. Koncem 19. století bylo město přejmenováno z Ke-Lang na Kelung/Kilong. První železniční trať na Tchaj-wanu se začala budovat roku 1887 a vedla z Ťi-lungu do Sin-ču.
V roce 1895, kdy Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, zde na přelomu května a června téhož roku přistálo japonské okupační vojsko. Za dob japonské kolonizace se Ťi-lung stal hlavním přístavem ostrova a zajišťoval spojení s Japonským souostrovím. Kvůli své vojenské i ekonomické důležitosti se přístav stal terčem amerických náletů za druhé světové války a byl skoro celý zničen.
Po válce město i přístav postupně nabyly opět na významu, v roce 1984 byl Ťi-lungský přístav světově sedmým největším přístavem kontejnerové námořní dopravy.
Mapa - Ťi-lung (Keelung)
Mapa
Státní území - Tchaj-wan
Vlajka Tchaj-wanu |
Čínská republika na ostrově Tchaj-wan je státoprávní kontinuitou kontinentální Čínské republiky z let 1912–1949, která byla formálně vyhlášena 1. ledna 1912 a nahradila tehdy dynastií Čching ovládanou Říši Čching. Roku 1945 získala Čínská republika správu nad ostrovem Tchaj-wan, který byl od roku 1895 součástí Japonského císařství. Koncem čínské občanské války se v roce 1949 hlavní jednotky věrné vládě Čínské republiky stáhly z pevniny na tento ostrov. Vládu nad celou pevninskou Čínou převzala Komunistická strana Číny pod vedením Mao Ce-tunga, která vyhlásila Čínskou lidovou republiku. V současnosti zahrnuje Tchaj-wan jako mezinárodně neuznaný stát vedle ostrova Tchaj-wan i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v tchajwanském přepisu též Kinmen), souostroví Ma-cu (někdy též Matsu) a další malé ostrovy.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
TWD | Tchajwanský dolar (New Taiwan dollar) | $ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
ZH | Čínština (Chinese language) |